Před takovou to výpravou je nutné se pořádně připravit a udělat si zásoby na cestu. Nejvíce bylo potřeba šípů a šipek.
Po příjezdu do království následoval tehoučký trénink lukostřelby a střelby kuší.
Neméně jsme si museli protáhnout tělo a pripravit se i na boj z blízka. Jen už nevím, proč jsme to dělali v noci, když na soupeře nebylo skoro vidět, natož na hbitý meč :o). Přesto se en'Kor s Jagym řezali jak koně.
Dosti nám po tom všem vyhládlo a Jagy se dobrovolně přihlásil, že něco uloví. Mno, jedna veverka pro celou družinu nestačila...
...a tak jsme se vydali do místní krčmy.
Jagy: "...děkujeme za tvé dary. Amen"
*Turlan a Araagorn si dojetím otírají slzy*
Vyrazili jsme také vyzvědět od místních pár užitečných rad.
K večeru jsme se uložili ke spánku. Usínání ná obvykle trvalo kolem 2-3 hodin...asi nezvládáme tuto dovednost dost dobře...(nehlo se to ani o desetinku za celou dobu)
Brzy z rána jsme se rozdělili a vyrazili ve skupinách na průzkum po krajině...
kde byli napadeni zlými a nelítostnými nájezdníky.
Útočníci však nevědeli, že dobro vyhrává nad zlem, a tak jsme se po odražení jejich útoku odebrali do svatyně k léčiteli.
Někteří z nás po slavném vítězství zůstali ještě o něco déle. Chybí nám tu Cvoky, ale ten vlastně zhotovoval tento portrét.
A jak čas plynul, i my ostatní jsme opět osedlali Gartova sněhobílého mustu a vyrazili zas na dlouhou cestu do země Kelevarské.
